Falešná karta

Pachatelé se vrací na místo činu – na Slovensko na naši oblíbenou, krásně tekoucí řeku Hron.

Zvadlo

Camrátko

…a placky o které se v průběhu Falešné vody soutěží.
Největší cvakálek

…a největší norek

 

Zúčastnili se:
Milda+Weverka+Magdička+Miler+Marťas, Vlasťák+Lenka, Čára+Bára, Vráťa, Dalík+Zdenička, Medvěd+Utu Butu, Nika+Olóšek, Fox, Vítek a Michal

Potkávacím dnem byl pátek 12.8. ve vodáckem kempu v Nemeckej. Slízali jsme se jako švábi na pivo, první z nás dorazili kolem 21.00 hod, ti poslední až kolem 3.00 hod.  Popili jsme, pohráli, popovídali. Protože bylo už světlo, když jsme šli spát, mohli jsme kouknout na řeku a zjistit, že vody je nejvíc co jsme kdy na Hronu zažili. Bylo to tím, že v období krátce před Falešnou vodou hodně pršelo.

V sobotu po probuzení nás čekal úsek z Brezna zpátky do Nemeckej okořeněný vodácko-industriálním zážitkem průjezdu železárnami Podbrezová.

Vráťa v sobotu ráno s „Kokotem metróvwym“

Počasíčko nám přálo, vody hodně, řeka tekla jak víno…tak co si víc přát

Večer jsme v Nemeckej pozpívali u ohně, později když začalo pršet, tak pod střechou

V neděli nás čekal úsek z Nemeckej někam pod Banskou Bystricu. Svoje představení naplno rozehráli Vítek s Michalem. Takhle je bylo možné spatřit nejčastěji. Jejich „majstrštykem“ bylo cvaknutí, kdy se jim loď zaklínila pod vodou za kámen a několika chlapům se ji podařilo vydolovat až po několika minutách.

Milda, Weverka, Magdička a Martínek si vesele sjíždí rozbořený jez a ještě netuší, že se za chvíli se na podobném cvaknou a utopí foťák.

Večer jsme poseděli u ohýnku v kempu pod Banskou Bystricou.
Ráno bylo zase krásně. Sjeli jsme si nejdrsnější Hronské peřeje Vlkanová a  po dalších pár kilometrech byla tradiční zastávka v pekárně a cukrárně ve Sliači. Za Sliačí se Hron trošku rozšiřuje a zpomaluje. Pak následuje „Zvolenský humus“ v podobě dlouhého přenášení. Povyražením byl jen sjezd nevyzpytatelného kaskádovitého jezu. Ti lepší z nás  si s ním hravě poradili…

…jiní ne. Medvěd nahoře na jezu

  …a Medvěd dole pod jezem

Zatábořili jsme v moc pěkném kempu v Budči. Protože už se blížil konec této vody, jeli řidiči zašibovat s autama a po cestě zažili obrovskou průtrž mračen. Ta posléze, ale už v mírnější podobě, dorazila i na tábořiště v Budči.
Druhý den jsme proplouvali malebným krajem až pod zříceninu hradu Šášov…

…a tam byl konec Falešné vody 2011. Došlo na tradiční  „grupáč“

…a na rozdílení cen.
Norka si odnesl Olóšek

Největšího cvakálka pak Medvěd s Utu Butu

A Falešné vody 2011 byl konec.
Další fotky od Dalíka najdete ZDE, fotky od Mildy si pak můžete prohlédnout ve foťáku, který zřejmě stále ještě leží na dně Hronu.